TJ Spartak Soběslav:

Začátek dubna a místo aprílového počasí jsme skočili rovnou do léta. Hřiště krásné připravené, ale pro někoho moc velké, jak někteří po patnácti, dvaceti minutách neměli z čeho brát. Naštěstí nás chodí stále dost, takže nažhavení střídající borci, komentující, jak by to správně dělali, kdyby byli na hřišti, jsou okamžitě připraveni nastoupit.

První poločas a naštěstí má čeština krásné slovo na pojmenování toho co se dělo na hřišti. Jedním slovem „holomajzna“. Nedokázali jsme využit našeho velkého hřiště, krajní záložníci neustále zahušťovali střed hřiště a hra prvního poločasu nestála za víc slov.

Druhý poločas se hra konečně začala podobat tomu co chceme hrát. Kraje roztažené a k tomu se přidala kombinační hra, ze které začali pomalu plynout šance na překonání branky soupeře.

63. minuta – roh po jedné ze šancí, načechraný centr posílá do šestnáctky Michal Hoško a do té doby neviditelný útočník Růža (prý jako Giroud???), zavěsil svůj první gól hlavou. V muzice je krásné přirovnání „kapela jednoho hitu“, takže Růžu pro tento duel nazveme „útočníka jednoho doteku“.

Zbytek zápasu si tvoříme ještě další šance, ale některé trestuhodně zahazujeme, tak jako Hňupík jdoucí sám na brankáře a místo střely dává malou domů, Michal, který se zastřeluje tak dlouho do sítí vzadu za bránou, až se konečně trefí přesně do vinglu a je z toho sám překvapený, že se mu to konečně povedlo 2:0. Spoustu dalších příležitostí, které by zabraly další půlstránku, raději popisovat nebudu.

Muže zápasu pro tento duel nešlo vybrat, jelikož nikdo nevyčníval, tak aby ho bylo nutné vyzdvihovat nad výkon ostatních.

 Pavel Kučera trenér dorostu